Jan Amos Komenský byl ve své vlasti dlouho zapomenut – jeho filosofická a teologická díla patřila mezi zakázanou literaturu, a to až do vydání tolerančního patentu (1781). Pouze Komenského jazykovou učebnici Janua linguarum reserata (Dveře jazyků otevřené) třikráte vydali pražští jezuité (1669, 1694, 1716) a jeho díla znal kroužek intelektuálů spojených s pražskou univerzitou (např. Marek Marci z Kronlandu či Bohuslav Balbín), ovšem v obecném povědomí Čechů a Moravanů se tento velikán zatím neusídlil. Komenského pedagogické zásady pak přiváděli na konci 18. století do praxe osvícenští reformátoři školství, kteří pracovali pro Marii Terezii a Josefa II.
Na počátku 19. století začali Komenského vyzdvihovat čeští obrozenci, kteří jej označili za „nehynoucí hvězdu českého písemnictví“ (Jan Nejedlý). Členem českého národního pantheonu se Komenský stal po publikování studie Františka Palackého v roce 1829. Když se v 60. letech 19. století uvolnily politické poměry, bylo připomínání Komenského spjato s emancipací českého národa. Odhalení prvního pomníku Komenského v Brandýse nad Orlicí (1865) se stalo národní manifestací. Spolek Beseda učitelská, který vznikl v roce 1868, začal každoročně připomínat Komenského březnové narozeniny. Dodnes je v České republice tento den připomínán jako Den učitelů, i když ve světě je slaven až 5. října. Celonárodní oslavy 300. výročí narození Učitele národů proběhly v roce 1892, i díky zákazu ministra školství Paula Gautsche nesměly proběhnout ve školách. Přesto se na nich podílelo jak učitelstvo, tak přední představitelé tehdejšího vědeckého a uměleckého života.
Symbolicky se Komenský do vlasti vrátil v prosinci 1918, když první československý prezident T. G. Masaryk začal svůj slavný inaugurační projev citací z Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské: „...věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu vláda věcí tvých se k tobě zase navrátí, ó lide český.“
V roce 1929 se podařilo identifikovat hrob J. A. Komenského v kostelíku valonské církve v Naardenu a v letech 1930 až 1937 zde vzniklo z iniciativy československé vlády mauzoleum. Ve druhé polovině 20. století i na počátku století 21. proběhla řada oslav připomínajících jeho životní výročí či vydání Veškerých spisů didaktických. Současný cyklus oslav tak pokračuje v tradici započaté v 19. století.
Více o životě a díle J. A. Komenského na:
